Zákony a vyhlášky
Dokumenty
Specifikace jednotlivých položek záloh na služby
Přehled jednotlivých položek je uveden na evidenčním listu, který obdržíte při jakékoliv změně (např. změna vlastníka, změna údajů, zvýšení/snížení záloh, apod.).
- Výtah – servis výtahu, běžné opravy a revize, elektrická energie (v případě samostatného elektroměru)
- Elektrická energiespolečných prostor – osvětlení chodeb, vchodů a sklepů, výměna žárovek
- Úklid – úklid vnitřních a venkovních společných prostor
- Správa – odměna správci za zajištění ekonomické a technické správy, vedení účetnictví, vyhotovení vyúčtování pro jednotlivé vlastníky
- Vodné, stočné – záloha na jednotlivé byty účtovaná dle platných vyhlášek
- Pojištění objektu – dle uzavřené pojistky pojištění domu
- Ohřev TUV – náklady na ohřev teplé užitkové vody (teplo, které ohřívá studenou vodu)
- Voda pro ohřev (TUV) – studená voda určená pro ohřev na teplou užitkovou vodu
- Servis – havarijní servis, pravidelné revize, servis technologických zařízení v objektu, drobné opravy
- Teplo – náklad na dodávku tepla a náklady spojené se zajištěním dodávek tepla
- Náklady na provoz SVJ – odměny členům výboru, poplatky a případné výdaje spojené s provozem
- Fond oprav – nezúčtovatelná (trvalá) záloha
Zastupování vlastníka na základě plné moci
Vážení zákazníci, vzhledem k častým dotazům si Vám dovolujeme poskytnout informaci, která se týká rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 ze dne 23.5.2012), jehož plné znění je dostupné na internetových stránkách Nevyššího soudu ČR na adrese www.nssoud.cz.
V citovaném rozsudku se Nejvyšší soud ČR krom otázky neplatnosti shromáždění vlastníků jednotek zabýval také otázkou zastupování vlastníků jednotek na shromáždění vlastníků jednotek na základě plných mocí. Nejvyšší soud ČR se v předmětném rozsudku k této otázce vyjádřil zcela v rozporu s běžnou praxí, jež je akceptována širokou laickou i odbornou veřejností.
Nejvyšší soud ČR v předmětném rozsudku konstatoval, že „právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky.“ A následně, že „jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není.“
S ohledem na uvedená konstatování Nejvyšší soud ČR v předmětném rozsudku dovodil, že „ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne a závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla M. M. udělit plnou moc k zastupování na shromáždění třetí osobě podle ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., tudíž správným není.“ Nicméně zastupování na základě plné moci zcela nevyloučil s tím, že „v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství.“
Z výše uvedeného je patrno, že právní názor senátu Nejvyššího soudu ČR je takový, že právo účastnit se shromáždění vlastníků jednotek svědčí pouze vlastníku jednotky, a proto není možné zastupovat vlastníka jednotky na základě plné moci, ledaže by toto právo bylo zakotveno ve stanovách.
S ohledem na právní systém v ČR lze obecně konstatovat, že předmětný rozsudek není obecně právně závazný a je tedy možné dále postupovat dle dosavadní praxe. Při takovém postupu se však lze důvodně obávat, že v případě vzniku soudního sporu o platnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek tímto vzroste riziko, že soud posoudí hlasy odevzdané na základě plné moci, nebo celé shromáždění za neplatné, se všemi důsledky z toho plynoucími (tedy např. vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na schůzi shromáždění z důvodu neusnášeníschopnosti shromáždění). Stejně tak je ovšem možné, že pokud by se takový spor dostal v konečném důsledku (rozhodování o mimořádném opravném prostředku) až před Nejvyšší soud ČR, kde by o něm rozhodoval jiný senát než ten, který vydal předmětný rozsudek, mohl by o dané problematice rozhodnout jinak, tedy posoudit schůzi shromáždění, na které byli zastoupeni vlastníci na základě udělených plných mocí i bez nutnosti připuštění této možnosti ve stanovách SVJ, jako platnou.
Proto na základě výše uvedeného doporučujeme vlastníkům respektovat předmětný rozsudek a právní názor Nejvyššího soudu ČR a na nejbližším možném shromáždění projednat změnu stanov tak, aby tyto připouštěly zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění vlastníků jednotek na základě plné moci. Připustit proběhnutí schůze shromáždění, resp. připustit účast vlastníků jednotek v zastoupení zmocněncem na základě udělené písemné plné moci bez níže uvedené změny stanov, doporučujeme pouze v případech, kdy by velice vysoká míra praktické potřeby uskutečnění takové schůze shromáždění odůvodňovala podstoupení výše popsaného rizika.
Vlastníkům tedy navrhujeme do svých stanov společenství vlastníků jednotek vložit následující text: „Vlastník se zúčastňuje schůze shromáždění vlastníků jednotek osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem vlastníka může být jak fyzická či právnická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství vlastníků jednotek, tak i fyzická či právnická osoba, která není členem tohoto společenství vlastníků jednotek.“ Plná moc slouží k zastupování vlastníka a k výkonu hlasovacích práv za vlastníka.
